Jste zdeHistorie / Kronika online / A. Kronika obecná / A.2 Církevní život v obci

A.2 Církevní život v obci


Socha Jana Nepomuckého v hodovské kapličce

Historie obce nesahá dále než do 14. stol., proto se můžeme domnívat, že zdejší obyvatelé byli vedeni pouze v křesťanském duchu. Obec vždy spadala pod římskokatolickou farnost v Budišově, ale zdejší majitelé nebyli vždy vlastníky Hodova. Tak se stalo, že po právním sporu mezi vlastníkem Budišova Benešem z Boskovic a majitelem Hodova Janem z Pernštejna (velkomeziříčské panství) o farní desátek (Jan Pernštejna zakázal svým poddaným vyplácet desátek faráři, který spadal pod jiné panství) byl Hodov po celý rok 1459 uvalen do církevní klatby. Byly zakázány veškeré církevní svátosti. Hodovští například měli pochovávat své mrtvé na provizorním hřbitově – na místě zvaném „krchůvek,“ jak však uvádí kronika obce, v tomto roce nikdo nezemřel.

Tradiční pohřební průvod v Hodově.

V době husitských bouří budišovská římskokatolická farnost stejně jako mnoho jiných v našem kraji zanikla (jediná katolická fara v širokém okolí byla v Rudíkově) a konaly se zde pouze evangelické bohoslužby. Václav Berka z Dubé ve svém kšaftu roku 1577 ustanovuje: „že budoucí držitelé panství budišovského žádných jiných kněží trpěti nemají mimo luteránské neb bratrské.“ 24Až roku 1623 byla obnovena římskokatolická farnost v Budišově a trvá zde doposud.

Svěcení zvonů v Budišově za přítomnosti farníků z širokého okolí

Do života obce, který byl pevně spjat s duchovním životem, pevně zasáhly nové politické pořádky po únoru 1948. Perzekuce farářů a aktivních věřících byly na denním pořádku. Boj proti jediné „organizaci“, která nebyla pod přímým dohledem státu, byl veden i ve školách, jak nám dokládají zápisy ze školní kroniky, například z roku 1950: „V každém předmětě jsou vhodné náměty, ve kterých učitelé opravují názory dětí na modlení, léčení neduhů, přírodní úkazy. Ke správnému názoru dále pomáhají filmy, televize a knihy. Televize je nejvíce a nejúčelněji používaným prostředkem k přeměně zastaralých názorů, které děti přijímají od rodičů. Velkým nepřítelem pokroku jsou májové pobožnosti…“ 25 či z roku 1958: „Vede se boj protináboženský. Po celý rok jsou děti zvány na nedělní dopolední pořady televize. Ve vyučování je dětem vhodně vysvětlováno léčení neduhů, vysvětlovány zázraky, přírodní úkazy…Vede se boj se sousedy, aby neposílali děti do náboženství. Podařilo se to jen v jednom případě. V ostatních poroučejí ženy a muži mlčí. Ohlupování nastává již májovými pobožnostmi“26, nebo z roku 1961: „Ještě velký počet dětí chodí do náboženství a do kostela. Při různých rozhovorech se samy děti přiznají, že nevěří v Boha, ale do náboženství chodit musí, protože to chtějí rodiče. Jde-li se přesvědčovat rodiče, aby své děti do náboženství neposílali, zase se vymlouvají na babičky „a co by tomu řekly sousedky.“ Věřím, že až tato mládež dospěje, že jim bude otázka vědy a náboženství zcela jasná, a že svoje děti do kostela už vodit nebudou.“ 27 Je tomu dnes opravdu tak, jak si hodovský učitel přál? Na tuto otázku ať si odpoví každý čtenář sám. 

Kaple v Hodově

Nejvýraznější sakrální stavbou v obci je kaple sv. Jana Nepomuckého, stojící ve středu obce. Na jejím místě stával pouze jednoduchý přístřešek pro požární zvon, zbudovaný na základě patentu Marie Terezie z roku 1751, který nařizoval v případě požáru v obci zvonem obyvatele varovat a svolávat k hašení. Církevního charakteru se zvonění dostalo až roku 1762, kdy bylo nařízením zavedeno ranní, polední a večerní zvonění. Kaple byla vybudovaná roku 1818 kolem sochy sv. Jana Nepomuckého od M. I. Jelínka a z dílny F. Alexe Jelínka, socha zde stávala již dříve, ale původně byla umístěna na volném prostranství proti domu č. p. 6. Z doby jejího vzniku se nám dochovala díky hodovské kronice zajímavá zpráva: „Minulého roku (pozn. 1817) bylo z domů vybráno 190 fl, aby za tento peníz byla postavena ve vsi kaple nebo zvonice. Peníze vzal sám rychtář (pozn. Jakub Adam z č. p. 7), byl zjednán povoz, rychtář se stavebním mistrem jeli do města a koupili tam za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a podobné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připraviti hostinu, pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně.“ 28

fotografie kaple zezadu

Kaple je z kamene. Střechu kryl šindel, na který byl později nabit plech, jenž byl v roce 1975 nah­razen novým. V roce 1999 kaple dostala novou fasádu, krov, starý plech byl odstraněn a nahrazen novým šindelem a také bylo instalováno automatické zvonění. Původní zvon, který byl ulit v Brně roku 1869 u Hillera a vážil 39 kg, se nedochoval, protože byl v roce 1917 rek­vírován pro vojenské účely. Později byl nahrazen ocelovým, který však záhy praskl. Nový zvon byl ulit v Brně E. Nanouškem a 4. 9. 1927 byl posvěcen.

Svěcení nového Bednářova kříže

V katastru obce se do dnešních dob dochovalo několik křížů, které nechala vystavět buď obec, nebo jednotlivé rodiny ze vsi vlastním nákladem.

kříže

Každá obec měla na svých dvou koncích kříže, ke kterým chodilo při pohřbech procesí spoluobčanů při loučení se s nebožtíkem, aby byla smrt tzv. vynášena ven z vesnice. Tento zvyk je v některých rodinách dodržován dodnes.

Kříž Na Hřebačkách

Jeden tento kříž stojí na křižovatce cest do Budišova a Kamenné u nové školy a druhý u č. p. 52 tzv. „Na Hřebačkách“. Oba dva jsou uvedeny v katastrální mapě Hodova z let 1773–1783, tehdy to však byly kříže dřevěné. Dnes u nové školy stojí kříž železný s kamenným podstavcem z roku 1863, kříž byl v roce 1934 nákladem obce opraven. Dřevěný kříž u č. 52 byl roku 1848 nahrazen kamenným, jenž byl roku 1934 nahrazen mramorovým s nápisem: „Bože, chraň nás od zlého a dej požehnání nám i budoucím L. P. 1934.“

Hortův kříž, vedle kaple.

Na návsi vedle kaple stojí železný kříž s kamenným podstavcem a s železným oplocením. Kříž nechal zbudovat Josef Hort, výměnkář z č. p. 34 v roce 1890.

Za humny u smejkalovy zahrady

Kamenný sloup, nesoucí plechový kříž a letopočet 1862, stával volně na mezi v polích „Za humny“ č. p. 37, 38. Podle ústní tradice na tomto místě byla zabita děvečka z Hodova bleskem. Při rozorávání polí byl pracovníkem JZD tento památný kámen zlomen v půli. Opraven byl až o několik desítek let později, byl posazen na nové místo za „Smejkalovu zahradu“ a opatřen tabulkou s nápisem: „Tento památný kámen opraven r. 2005 k památce a úctě hodovských předků…“

Šulů kříž

Železný kříž s kamenným podstavcem u silnice z Hodova na Oslavičku vedle místa, kde dříve stávala pazdírna, nechali postavit Šulovi, kteří za první republiky provozovali v Hodově pohostinství v č. 63. Nese nápis: „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus, L. P. 1929“.

Klímů kříž

Železný kříž s kamenným podstavcem stojící u silnice mezi Hodovem a Oslavičkou asi 1,5 km od Hodova má na tabulce nápis: „Hle beránek, který snímá hříchy světa, ke cti a chvále boží postavili tento svatý kříž Josef a Františka Klímovi z Hodova.“

Pospíšilů

Další železný kříž s kamenným podstavcem se nachází na „Krajině“ u křižovatky dvou starých cest – ze Studnic do Hodova a z Rohů do Budišova v lese asi 300 m po levé straně novodobé silnice z Hodova do Kundelova, nese nápis: „O Maria počatá bez poskvrny pros za nás. Tento svatý kříž ke cti božského Vykupitele postavili manželé Pospíšilovi z Hodova č. 16 roku jubilejního 1885.“

Smejkalův kříž

Kamenný kříž u silnice na Budišov tzv. „U zahrad“ nese nápis: „Zde poutníče, málo stůj, rány moje rozvažuj, rány moje kynou, léta tvoje hynou, přijde smrt, soud nastane, kam se tvoje duše dostane. Tento svatý kříž postavili z vděčnosti za boží ochranu František a Anežka Smejkalovi z Hodova (pozn. z č. p. 40) roku 1919.“

Musilů

Na staré cestě do Rohů nedaleko potoka Mařek se nachází mramorový kříž nesoucí nápis: „Pochválen buď Ježíš Kristus.“ Kříž nechal postavit v roce 1969 František a Jarmila Musilovi z Hodova na místě, kde dříve stával dřevěný kříž zvaný Markův, který spadl.

Bednářů

Velký dřevěný kříž tzv. „Bednářův“ či „Vavrouškův“ stával u silnice mezi Hodovem a Náramčí, kde ho nechal vystavět Bednář z č. 42, později spadl. Naproti přes silnici v ostrůvku v polích byl postaven roku 1992 kříž nový, vyrobený truhlářem Kotačkou z Hodova č. p. 20.

Mrňův

Železný kříž Mrňův se nachází mezi Hodovem a Náramčí „Nad Žlebem“ v lesích. Jedná se o původně hřbitovní kříž z hrobu rodiny Mrňových, který na současné místo umístil František Mrňa z Hodova č. p. 8 roku 1972.

Sedláčků

„Na Kozénku“ u staré cesty do Rudíkova stojí železný kříž s kamenným podstavcem, který nechal 12. 10. 1890 postavit Sedláček z Hodova č. p. 4.

Jurů

Litinový Kříž zvaný „Jurův“, který stojí v trati „Poloudělí“ na křižovatce polní cesty do Studence a silnice z Hodova do Kundelova nechali postavit manželé Karel a Františka Kudrnovi z Hodova č. p. 56. Posvěcen byl 1. října 1911. U paty kamenného podstavce je vyryto „Dokonáno.“

Mašterů

Další kříž v katastru obce Hodova nenechali postavit hodovští, ale pro úplnost je zde uveden. Nedaleko Kundelova u silnice z Hodova stojí litinový kříž na kamenném podstavci, který nechali v roce 1899 postavit manželé Václav a Marie Mašterovi z Kundelova č. p. 123. Kříž byl opraven v roce 2005.

Kontakt

Obecní úřad Hodov
675 04 Hodov 54
úterý (letní čas) 19:00 – 20:00
úterý (zimní čas) 18:00 – 19:00
starosta 774 409 001
ou.hodov@horacko.cz
IČO 00376850
datová schránka tfwaxb4

Facebook Hodováci

Počasí v Hodově

Radar bouřky