Jste zdeHistorie / Kronika online / A. Kronika obecná / A.7 Sdružení dobrovolných hasičů Hodov

A.7 Sdružení dobrovolných hasičů Hodov


Požáry byly v českých a moravských městech a vesnicích častým jevem, neboť už od středověku v podstatě až do 19. stol. byly hlavním stavebním materiálem domů hořlaviny (dřevo, sláma, aj.). Logicky tedy můžeme pozorovat snahy o zavádění jistých opatření jak požárům předcházet a jak je hasit. Vznikaly různé řády a nařízení většinou v režiích vrchností o nutnosti vlastnit hasící prostředky, povinnosti hlásit požáry, burcovat sousedy apod. Mezi první významná opatření patřil „Řád k hlášení ohně pro města zemská, městečka a dědiny markrabství Moravského“, vydaný patentem Marie Terezie 21. 8. 1751, také lidmi zvaný „Ohňový patent“, který mimo jiné zaváděl při požáru povinnost zvonit na obecní zvon. Převratným dokumentem v oblasti požární ochrany byl patent Josefa II. z 25. 7. 1785 pro Čechy a Moravu, který postihnul veškeré aspekty této problematiky se týkající. Po společenském uvolnění po roce 1848 a možnosti zakládání různých spolků začala vznikat různá sdružení dobrovolných hasičů.
Bezprostřední událostí, díky které vzniklo hasičské sdružení v Hodově, se stal požár z 9. 10. 1895, kdy shořela celá polovina starého jádra obce. Ve středu večer asi v 19:45 vypukl neopatrností v kuchyni požár v domě Jana Vlčka, rolníka z č. p. 38. Plameny podporované jihovýchodním větrem zachvátily následně domy Františka Rohovského (č. p. 36), Františka Pruši (37), Josefa Šuly, (č. p. 39), Františka Smejkala (č. p. 40), Jana Pospíšila (č. p. 41), Františka Bednáře (č. p. 42), Jana Zejdy (č. p. 43), Antonína Chalupy (č. p. 81 – oddělené od č. p. 43) Františka Voborného (č. p. 44), Jana Komínka (č. p. 45), Jana Mejzlíka (č. p. 46), Františka Klímy (č. p. 47) a stodolu Františka Pruše (č. p. 48). Při každém domě vyhořela též výměnkářská chalupa. Celkem shořelo 12 domů, 1 domek, 9 výměnkářských chalup a 13 stodol naplněných obilím.
Po tomto velkém požáru byl v Hodově v létě roku 1897 založen dobrovolný hasičský sbor z iniciativy hodovského učitele Švarce a starosty Františka Kudrny (č. p. 13). Za starostu sboru byl jednohlasně zvolen František Kudrna. Náčelníkem sboru se stal František Švarc, podnáčelníkem Jan Zejda (č. p. 43, obuvník), četařem Karel Svoboda (č. p. 75, stolař). Do výboru byli zvoleni Josef Vít (č. p. 3, rolník) s funkcí pokladníka, Josef Jaša (rolník) s funkcí místostarosty a František Švarc s funkcí jednatele. Dalšími členy výboru byli Jan Pospíšil (rolník), Josef Marek (č. p. 69), Jan Vlček (č. p. 38), Švec František (č. p. 12), Gothard Suchánek (č. p. 33) a Rouš František (č. p. 22). Zástupci sboru poté nakoupili potřebné vybavení, a to: 17 sekerek pro muže, 1 sekerku pro četaře, 1 kord pro náčelníka, 1 kord pro podnáčelníka, 18 pásů pro muže, 2 pásy pro hodnostáře, 2 horny pro hornisty, 2 trubky pro hodnostáře, 2 chocholy pro trubače, 2 píšťaly, 17 helem obyčejných, 1 helmu pro náčelníka, 1 helmu pro podnáčelníka, 1 helmu pro četaře, 2 šňůry k hornám, 34 odznaků na ramena obyčejných, 6 odznaků na rameno pro hodnostáře, 40 odznaků límcových, 2 pásy k trubkám od firmy R. A. Smekal v Čechách u Prostějova, 4kolovou stříkačku a 300 m hadic. Látku na blůzy zakoupily od Teodora Berky v Třebíči 1 m za 3 zl. 75 kr. , dohromady bylo třeba zakoupit 30 m. Z této látky ušil blůzy pro hasiče krejčí M. Voneš za cenu 1 zl. 20 kr. za kus. Hasičské skladiště bylo vystavěno na volném prostranství naproti č. p. 6, i s novou stříkačkou bylo posvěceno 5. 6. 1898.
Na místě staré budky pro stříkačku byla vystavěna v roce 1911 hasičská zbrojnice nákladem 4014 K 85 h. Mimo nové hasičské skladiště bylo také místo pro obecní váhu (ta byla hned v roce 1912 pro nerentabilnost zrušena), třetí místnost byla užívána jako obecní kancelář. Avšak hned v roce 1912 byla hasičská zbrojnice přeměněna v pobočku druhé třídy zdejší školy a zbrojnice musela být rozšířena až těsně k č. p. 53.
Když mělo dojít v roce 1937 k nákupu nové motorové stříkačky, která měla nahradit tu stávající potahovou ruční, bylo o této věci konáno nejméně 30 schůzí. Jednou při takovéto schůzi vystoupil náš mladý soused p. Alois Kavalec č. 15: „Už to nejde dál poslouchat – stále se jenom schůzuje a kde ni tu nic. Já tu stříkačku zaplatím sám.“ 48 Takový rozhodný přístup stál u zrodu veřejné sbírky mezi lidmi, pořádání plesů a divadel, jejichž výtěžek padl právě na novou stříkačku.
V roce 1949 bylo pro potřeby hasičského sboru zakoupeno auto, které mělo v krajní nouzi sloužit i jako vozidlo sanitní.
Roku 1981 byla přidělena od okresní inspekce nová motorová stříkačka o výkonu 1200 l za minutu a taktéž bylo pro potřeby hasičského sboru zakoupeno auto značky Avia od Velkovýkrmen Křižanov.
V roce 1982 byla požárnímu sboru přidělena nová motorová dvoukolová zmodernizovaná stříkačka. Družstvu byla předána při okresní soutěži.
Členská základna SDH Hodov v jeho začátcích kolísala kolem 20 členů. V pozdější době však narůstala tak, že čítala i 70 aktivních členů. Jmenný seznam všech členů SDH Hodov po roce 1960 je uveden v příloze č. 10.
V roce 2002 byla stávající budova hasičské zbrojnice opravena a svému původnímu účelu slouží doposud.
Hodovští hasiči se hned od svého vzniku zapojili do hašení řady požárů v Hodově, ale i v širokém okolí. Na tomto místě uveďme několik z nich:
25. 4. 1904 v 21:00 za bouře uhodil blesk do domu č. p. 9 Jana Chyby, dům byl ihned celý v plamenech a od něho se zapálilo i č. p. 10 patřící Františku Večeřovi. Místní hasiči s hasiči z Rohů a Budišova šíření požáru zamezili.
15. 10. 1910 vyhořelo panské stavení „Dvorek“, jehož hašení se účastnili i hodovští hasiči. Uhořelo 30 mladých býků.
2. 8. 1915 odpoledne asi ve 14:30 vypukl oheň ve stodole Josefa Svobody (č. p. 35). Požár se rozšířil a zničil také stodolu č. p. 34 a 32. Shořelo veškeré uskladněné žito.
5. 9. 1927 vypukl oheň u Rohovských č. p. 66. Vyhořelo celé stavení do základů. Oheň způsobily tamější malé děti, které si u sklepa dělaly ohníček a zapálily tak celý dům.
19. 1. 1929 ráno ve 3:30 vypukl oheň v domě Viléma Mejzlíka, rolníka č. p. 32. Požár vznikl v kůlně. Vyhořelo celé stavení kromě stodoly, kterou se podařilo uhasit. Hašení komplikovaly tuhé mrazy. V únoru tohoto roku bylo naměřeno –32 oC.
9. 10. 1929 ve středu v 10:00 vypukl oheň v kůlně Josefa Nováčka (č. p. 41). Úsilím hasičů z Hodova, Rohů, Studnic a Budišova podařilo se zamezit šíření ohně. Shořelo asi 90 pytlů brambor, šrotovník, jetel, oves a čeledínu Rohovskému z č. p. 66 nové kolo.
23. 7. 1931 ve čtvrtek ve 3:00 vypukl oheň v kůlničce Josefa Marka (č. p. 61). Celý dům vyhořel, ale šíření požáru se zamezilo.
3. 8. 1931 v pondělí ve 2:00 úplně vyhořela stavení obytná i hospodářská Marie Hortové z Rohů. Šíření požáru zamezili mimo jiných hodovští hasiči.
2. 5. 1934 vyhořelo v Pavlínově 23 domů. Škoda převyšuje milion korun. Zdejšího hasičského zásahu se účastnilo velké množství posádek, včetně té hodovské.
18. 9. 1947 hodovští zasahovali ve Studnicích v kooperaci s tamějším sborem a se sbory z Budišova, Mihoukovic, Rohů, Velkého Meziříčí, Dolních Heřmanic, Kamenné, Tasova, Náramče a Jabloňova. Požár vypukl ve stodole č. p. 2 a zachvátil č. p. 3, č. p. 24, č. p. 10 a č. p. 21. Podle vyprávění v č. p. 2 chytil úl, popálené včely dosedly na doškovou střechu stodoly a zapálily ji.
23. 8. 1958 hasiči zasahovali v Hodově u požáru starého kravína, na stejném místě zasahovali již v roce 1953, kdy velká voda strhla polovinu dokončovaného kravína.
V 80. letech byly časté lesní požáry: 26. 4. 1984 „na Kozénku“, 15. 4. 1985 „na Hřebínku, 12. 7. 1985 opět „na Kozénku“, hrozilo rozšíření ohně do obilí a následné spálení několika hektarů polí.

Kontakt

Obecní úřad Hodov
675 04 Hodov 54
úterý (letní čas) 19:00 – 20:00
úterý (zimní čas) 18:00 – 19:00
starosta 774 409 001
ou.hodov@horacko.cz
IČO 00376850
datová schránka tfwaxb4

Facebook Hodováci

Počasí v Hodově

Radar bouřky