A.9.1 Současný kulturní život a udržované tradice

karnevalový průvod

V době internetu, televizí a možnosti dopravit se za zábavou autem kamkoli se člověku zamane je někdy problematické v malé obci jako Hodov najít dostatek zapálených lidí pro organizaci jakýchkoli společenských akcí, ale i návštěvnost ze strany občanů je mnohdy nízká. Přesto se daří některé dlouholeté tradice udržovat.

Stále jsou v obci konány zábavy, ať už organizované hasiči, místními fotbalisty nebo myslivci.

V době adventní se zavedlo společné rozsvěcení vánočního stromu s průvodem světel. Po obci v měsíci lednu také stále chodí Mikuláš s čerty a rozdává dětem sladkosti. Ačkoli průměrný věk obce se neustále zvyšuje, přece jenom se zde stále nějaké děti rodí, takže tato tradice se snad i v následujících letech udrží. Na svátek Tří králů 3 mladíci ze zdejší obce stále dle tradice obcházejí obec se sbírkou pro chudé. Zpívají tříkrálovou koledu a popisují domovní dveře dárců nápisem: „K+M+B.“ Po tomto svátku začíná „masopust,“ který trvá až do „popeleční středy“ (46. den před velikonoční nedělí). Obzvlášť poslední dny Masopustu (a v dnešní době se tímto termínem označuje zpravidla víkendové veselí před Popeleční středou) byly ve znamení hodů a velkých zábav, protože podle církevních zvyklostí Popeleční středou začínalo období 40 postních dnů. Masopust (nebo také jinak šibřinky, fašank, ostatky atd.) je doposud spojen s tradičním průvodem masek s muzikou. Průvod obchází dům po domu, vybírají se peníze, vajíčka, hoduje se, pije a tancuje. Večer se koná zábava a druhý den se chodí na vajíčkové hody.

Církevní zvyklosti, které náležely do velikonočního období, dodržují spíše už jen starší ročníky v obci, ale původně pohanská „pomlázka“ se v naší obci drží stále. Tato zvyklost v současné době spadá na Velikonoční (červené) pondělí a symbolizuje Kristovo vítězství nad smrtí. Avšak původním smyslem pohanského svátku bylo rozloučení se s zimou a přivítání se s jarem. Při této příležitosti také dochází ke šlehání děvčat pomlázkou (také jinak mrskačkou, žilou, šlehačkou, švihačkou, korbáčem aj. = svazek spletených většinou 6–12 vrbových proutí), které skrze toto mladé jarní proutí měly přijmout svěžest, pružnost, zdraví a plodnost. Muži a chlapci chodící tzv. „po mrskutu“ dodnes za odměnu za vyšlehání dostávají kraslice (malovaná vejce), ale i jiné sladkosti.

Další zvyklostí, jejímž původním hlavním úkolem byla oslava plodnosti, je tzv. „pálení čarodějnic“ (také Filipojakubská noc, Valpuržina noc). Tato tradice se koná v noci z 30. 4. na 1. 5., která byla odpradávna považovaná za magickou. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétaly na čarodějnický sabat a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Také se zapalovala smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti a také se přes menší ohně kvůli zajištění mládí a plodnosti skákalo. Tradiční „vatra“ se dodnes pálí nedaleko obce.

Stavění máje 2011

Další udržovanou tradicí je stavění tzv. „máje.“ Jedná se o kůru a větvemi zbavený kmen stromu (nejčastěji jehličnatý) vyjma jeho horní části, která je různě zdobená stužkami z látek nebo krepového papíru. Také se na něj zavěšuje ozdobný věnec. Se stavěním máje bývalo ve zvyku i její noční hlídání před muži ze sousedních vesnic, kteří se ji snažili porazit nebo uříznout její vrchol, což byla pro vesnici velká ostuda. Nejčastěji bývá máje stavěna 30. 4. nebo 1. 5.

90. léta

V obci se také konají různé sportovní akce pro děti i dospělé. Častá jsou fotbalová přátelská utkání mezi bývalými a současnými hráči TJ Sokol Hodov, fotbalové či hokejové zápasy mezi svobodnými a ženatými muži.