Pomoc Jihomoravskému kraji po živelné pohromě 24. 6. 2021

Množí se dotazy, zda a jakou formou je možné pomoci Jihomoravskému kraji, resp. obcím Jihomoravského kraje postiženým živelní pohromou a jejich občanům. Některé obce z Kraje Vysočina již s dobrými úmysly organizují improvizované sbírky humanitární pomoci. Byl jsem některými požádán o informaci, jaké pomoci je třeba, aby byla účelná a efektivní. Obecně platí, že oblast potřebuje více pomoc finanční a technickou, než klasickou pomoc ryze humanitární povahy.

1. Případná finanční pomoc

Pokud se některá obec rozhodne poskytnout finanční pomoc formou daru, pak je k tomu zpravidla třeba usnesení zastupitelstva obce (a svolání zasedání zastupitelstva v zákonném termínu). Rozhodnutí o případném poskytnutí finanční pomoci si tedy nutně vyžádá určitý čas. Zákon o obcích, myslím, podobně jako zákon o krajích, neumožňuje pro tento případ urychlení procedury. Na straně příjemce je rozhodnutí o přijetí daru v kompetenci rady příslušného obdarovaného územního samosprávného celku. Poznamenávám, že také Kraj Vysočina zvažuje možnost svolání zasedání Zastupitelstva Kraje Vysočina k rozhodnutí poskytnutí finančního daru Jihomoravskému kraji. Rozhodnutí o svolání zastupitelstva kraje závisí mimo jiné na zjištění, zda je v prázdninových dnech svátečního volna na počátku července reálné zajistit dostatečnou úřast zastupitelů na zasedání. Předpokládám, že se Zastupitelstvo Kraje Vysočina k této věci sejde a bude se otázkou případné finanční pomoci zabývat.

2. Případná věcná pomoc

Jde o velké neštěstí, o živelní událost s obrovskými dopady a způsobenými škodami. Nejzávažnějšími jsou oběti na lidských životech a poškození zdraví, ale i rozsah materiálních škod je výjimečný. Přesto je třeba brát v úvahu, že jde o lokální, územně omezenou katastrofu. Občané z blízkého i vzdáleného okolí mají mnohdy dojem, že je třeba běžné humanitární pomoci – potraviny, balená pitná voda, hygienické a zdravotní potřeby, deky … Tyto potřeby jsou však zřejmě zajišťovány z okolního území, které zasaženo nebylo. Domnívám se, že je třeba případnou věcnou pomoc koordinovat tak, aby byla skutečně efektivní a účelná. Jistě není cílem zavalit postiženou oblast nepotřebným, resp. nadbytečným materiálem a zbožím. Proto je třeba předem, než dojde k oficiální či neoficiální sbírce či k dovozu věcí do lokality, komunikovat s krizovým štábem Jihomoravského kraje, a to nejlépe prostřednictvím krizové linky zřízené pro podobné účely na telefonním čísle 800 129 921 (+420800129921).

3. Fyzická pomoc, pracovní síla

Podle mých informací nyní pokračují záchranné a likvidační práce. Ty jsou zvládány prostřednictvím složek Integrovaného záchranného systému, zejména Hasičským záchranným sborem (Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina vyslal do postižené oblasti velmi početný odřad na výpomoc), vlastními prostředky postižených obcí, kraje, obcí z okolí, vlastními silami místních firem a občanů. V tuto chvíli není vhodné vysílat do postižené oblasti dobrovolníky na úklidové a obnovovací práce. To by naopak mohlo situaci v postižených obcích ještě komplikovat. Takových dobrovolníků bude zřejmě velmi třeba s určitým zpožděním, po ukončení zásahu (po skončení záchranných a likvidačních prací). Doporučuji i v tomto případě vše v případě zájmu dobrovolníků konzultovat předem prostřednictvím krizové linky zřízené pro podobné účely na telefonním čísle 800 129 921 (+420800129921).

4. Nabídka ubytování

Pobytové zařízení sociální péče z Kraje Vysočina nabídlo volnou lůžkovou (ubytovací) kapacitu pro potřeby neštěstím postižených pobytových zařízení sociálních služeb v Jihomoravském kraji. Rychlé a vnímavé nabídky paní ředitelky si moc vážím. Pokud by bylo třeba vyšší kapacity, vynasnaží se Kraj Vysočina nalézt další možnosti. Ubytování evakuovaných občanů z poškozených nebo totálně zničených obydlí řeší Jihomoravský kraj a dotčené obce. Nabídky na výpomoc tohoto druhu opět doporučuji předem konzultovat prostřednictvím krizové linky.

5. Ostatní

Postižená oblast bude potřebovat zejména personální kapacity a materiál pro rychlou obnovu území, tedy zejména stavební kapacity, dále finanční zdroje nejen na infrastrukturu (nemůže být vše pokryto z pojistných plnění, samozřejmě v tomto směru pomůže i stát).