Jste zdePříroda

Příroda


Přírodní park Třebíčsko

Přírodní park „Třebíčsko“ se nachází na severovýchod od Třebíče na ploše téměř 10000 hektarů.

Neopakovatelný malebný vzhled krajiny, který je pro toto území typický a jinde ho v naší republice nenajdeme, je dán již geologickým podložím, tvořeným hlubinnými vyvřelinami třebíčského žulosyenitového plutónu.

V mladších prvohorách tento masív ztuhl v malé hloubce pod zemským povrchem. Postupem času byl tektonickými pohyby rozlámán v kry a část masívu ležící severně Třebíče byla vyzdvižena. Poměrně tenký plášť pokrývající žulosyenity byl působením klimatických podmínek rozrušen a na četných místech došlo k obnažení plutónu, který začal intenzivně zvětrávat za vzniku velkých balvanů rozptýlených v terénu nebo seskupených v hromady. Právě ostrůvky těchto balvanů porostlé křovinami a stromy, z nichž převažují zejména borovice, jeřáb, bříza, líska a lípa, jsou charakteristickými a jedinečnými prvky krajiny v přírodním parku „Třebíčsko“. Jedna z největších balvanitých kup u Pocoucova je chráněna jako přírodní památka „Syenitové skály“. U Hodova se nachází kupa zvaná „Róbiřsky skale“.

Celá oblast byla trvaleji osídlena od 13. století. V té době také začíná rozsáhlé odlesňování a přeměna původního pralesa, tvořeného převážně bukem, dubem a jedlí, v pastviny a později v pole. Původní hnědá lesní půda, kamenitá a chudá na živiny, byla příčinou, proč se tu nikdy nerozvinula zemědělská velkovýroba.

Díky mnoha ostrůvkům zvětrávajícího žulosyenitu zde naštěstí nedošlo k vytváření nekonečných lánů a industrializované krajiny, která si tak dodnes zachovala svou relativně neporušenou tvář. Nyní se do kraje vrací tradiční formy zemědělského využití – zejména pastva dobytka. Krajinu tvoří pestrá mozaika polí střídajících se s loukami a pastvinami, remízky, drobnými lesíky, mezemi s porosty křovin a meandrujícími potoky doprovázenými olšemi a břízami. Ve sníženinách kolem vodních toků se vyskytují zbytky vlhkých luk se vzácnou květenou, na potocích byly postaveny mnohé rybníčky. V souvislejších lesních porostech převažují ve vyšších vlhčích polohách smrky, na lehčích půdách a balvanitých terénech borovice.

Po odstranění původního lesa došlo na skalnatých pahorcích s mělkou vrstvou půdy ke vzniku sekundárních kostřavových pastvin, které jsou místem výskytu teplomilných společenstev rostlin.

Nejnápadnější z nich je koniklec velkokvětý, rostlina otevřených východoevropských stepí, jehož výskyt u Třebíče představuje hranici celkového rozšíření tohoto druhu směrem na severozápad. K ochraně koniklece velkokvětého byly zřízeny přírodní památky „Ptáčovský kopeček“ a „Kobylinec“ u Trnavy.

Na prameništích a v nivách potůčků, pro které je příznačné mělké zahloubení v terénu a pomalý vodní tok, se místy uchovaly zbytky podmáčených luk, které hostí vzácné a vymírající rostlinné druhy. Pro zachování ohrožených mokřadních společenstev byla zřízena přírodní památka „Pazderna“ u Přeckova.

Zamokřené mělké kotlinky, jakých je na parovině Třebíčska všude v okolí pramenišť a horních úseků potoků bezpočet, jsou odedávna využívány ke stavbám rybníků. Rybníky patří mezi nejvýznamnější hnízdiště vodních ptáků na Českomoravské vrchovině a jsou důležitou zastávkou ptactva na tahu.

Remízky a drobné lesíky obklopující balvanité ostrůvky jsou domovem drobných ptáků a úkrytem zvěře. Mají proto nezastupitelný význam v boji za zachování druhové rozmanitosti a ekologické stability v krajině. Převažující dřevinou na balvanitých ostrůvcích je borovice lesní, která vděčí za svůj nízký vzrůst a často neobvyklé až tajuplné tvary neúživné a mělké půdě.

Někde jsou shluky balvanů doprovázeny nádherně vzrostlými soliterními stromy, které dominují svému okolí. Několik významných stromů a stromořadí bylo vyhlášeno za památné. Jsou to např. skupiny dubů u Pocoucova a Náramče, soliterní dub letní u Ptáčova, majestátní smrky u Hostákova a Budíkovic, letitý dub v Oslavičce.

Těsně za hranicí přírodního parku, v blízkosti rázovité vesničky Věstoňovice, roste význačný strom „Velký javor“, jehož stáří se odhaduje na 700 let a je patrně nejstarším klenem v českých zemích. Reliéf krajiny přírodního parku Třebíčsko neposkytuje dramatické pohledy na vysoká pohoří či strmé srázy, které vzbuzují pocit vnitřního napětí a protikladů. Právě naopak, mírně zvlněná, pestře členitá a harmonicky vyvážená krajina je milým pohlazením po duši každého, kdo v ní hledá klid, regeneraci duševních sil a vnitřní mír.

Text použit z letáku vydaného OkÚ Třebíč V R. 1996

PřílohaVelikost
Horácko weboví průvodci1.91 MB
Trasa 20 km z Kramolína699.22 KB
Trasa 50 km841.91 KB
Trasa 54 km Balinským údolím257.98 KB
Trasa 20 km kolem Tasova218.32 KB
Pěší 10 km Ocmanice645.39 KB
Pěší 10 km Tasov641.27 KB
Pěší 14 km Oslava678.22 KB
Pěší 14 km obecné193.27 KB
Pěší 30 km přehrada411.57 KB
Horácko - výlet autem438.13 KB
Z Koněšína kolem přehrady 30 km240.26 KB
Z Náměště přes Mohelno 70 km460.25 KB
Průvodci komplet (*.zip, 7,5 MB)7.5 MB
Tagy

Kontakt

Obecní úřad Hodov
675 04 Hodov 54
úterý (letní čas) 19:00 – 20:00
úterý (zimní čas) 18:00 – 19:00
starosta 774 409 001
ou.hodov@horacko.cz
IČO 00376850
datová schránka tfwaxb4

Počasí v Hodově

Radar bouřky