A.10 Obecní záležitosti

pečeť

Už od raného středověku až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848 stál v čele obce rychtář (iudex, richter, fojt). Ve středověku byl rychtář do své pozice dosazen vrchností, resp. panovníkem (města), obce si mohly vlastního rychtáře volit, nebo se mohlo jednat o pozici děděnou v jednom rodě. Často tento rod vlastnil i práva na volný prodej rychtářství. Za své služby měl rychtář obvykle podíl na vybraných pokutách, odvedených dávkách, mohl vlastnit krčmu, masné krámy nebo byla část jeho polností osvobozena od povinných berní.

Mezi povinnosti a práva rychtáře patřilo nižší soudnictví v dané obci, měl správní funkci a zastupoval obec vůči okolí. Často také byl reprezentantem zájmů vrchnosti a ručil za dodržovaní jejich nařízení a řádné vybíraní poplatků a plnění závazků.

Později byla moc rychtářů oslabována a do popředí se dostávala osoba purkmistra, volené hlavy rady konšelů (poradní orgán rychtáře). Z rychtáře se tak stal čistě vrchnostenský úředník a od 16. stol. začala města (později však i obce) rychty od vrchnosti vykupovat, a zbavovala se tak přímého vlivu panstva na rychtu.