Jste zdeHistorie / Kronika online / A. Kronika obecná / A.5 Hospodaření po roce 1945 a vznik JZD

A.5 Hospodaření po roce 1945 a vznik JZD


Po 2. sv. válce si občané sami zvolili komunistickou stranu. Byla příslibem nové, spravedlivé společnosti, navíc se zcela distancovala od politického programu sovětského typu (likvidace soukromého vlastnictví, zakládaní kolchozů atd.). Velmi brzy občané zjistili, jak vážně byly předvolební sliby míněny. Veškerá řemesla byla potíraná a sjednocována do různých pracovních družstev a továren. Soukromé obchody, hospody aj. byly buď zrušeny, nebo znárodněny, také začala být zakládána jednotná zemědělská družstva.

To se samozřejmě neobešlo bez slovních, ale i jiných potyček: „Pantáti byli zbaveni funkcí v obecním zastupitelstvu a do nového národního výboru přišli mladí lidé. Začal kulturní a hospodářský růst vesnice. Rostl z těžkých bojů. Boj odnášela vrata označená černými kříži u vedoucích soudruhů, otrávené slepice, papír na plakáty s výhružnými kresbami (oběšenci na stromě) aj.“ Představitelé komunistické strany se zavázali, že do roku 1951 v obci založí družstvo. Byl vytvořen 14členný přípravný výbor. Šestnáct závodů (1 dům = závod) se však striktně ohradilo proti přípravám na vznik JZD. Byly jim proto navýšeny dávky, aby byli přinuceni vstoupit do družstva. Takto zvýšené dávky samozřejmě nebyly schopni odvést, navíc jim byly uloženy peněžní pokuty a zakázáno zabíjet prasata. Za zmínku ještě stojí, že takoví hospodáři nesměli nikoho najímat k práci (před kolektivizací zemědělství měl každý větší sedlák děvečky, čeledíny a služky). V roce 1952 přišlo do Hodova silné krupobití s povodní, které zničilo veškerou úrodu, navíc obec zasáhla epidemie slintavky a kulhavky. Tyto dvě pohromy měly za následek, že do rodícího se družstva vstoupilo 15 nových členů, takže členskou základnu tvořilo 29 závodů s 120 ha půdy. 1. 8. 1952 bylo založeno družstvo III. typu a 2. 12. 1952 se položily základy kravína na humnech č. p. 10. Prozatím byl od 22. 5. 1953 ustájen nový hovězí (39 krav) a vepřový dobytek u členů JZD. Ve svých začátcích družstvo vlastnilo 3 kolové traktory, několik vleček, jednu sekačku, teky na brambory, brány, plečky, samovazy, 2 mlátičky a 2 řezačky, 16 koní a 8 hříbat.

V červnu 1953 došlo k tzv. „měnové reformě.“ Občané si mohli vyměnit hotovost do 300 Kčs v poměru 1:5 (nová měna:stará měna). Nad tento limit v poměru 1:50. Kdo neplnil dodávky, nebo ještě pracoval samostatně, mohl vyměnit peníze pouze v poměru 1:50. Ve spořitelnách byly uložené peníze vyměňovány do 5 000 v poměru 1:5, další obnosy ve zhoršeném poměru 1:50. Samostatně hospodařící zemědělci byli opět znevýhodněni. Tak byla spousta hospodářů ožebračena o těžce naspořené peníze, např. Klusáček Alois (č. p. 53) měl hotovost 97 000, Kavalec Bohumil (č. p. 15) měl 97 000 Kč a Bohumil Vít (č. p. 34) měl doma 80 000. Pracovníci JZD také nedostali žádné zálohy, neboť vlastně hospodařili soukromně a družstvo nemělo ještě ani žádných zisků. Takže zemědělci, kteří neměli žádný vedlejší příjem, zůstávali po měnové reformě i několik měsíců bez finančních prostředků, což způsobilo všeobecnou nevraživost vůči JZD, v roce 1954 vystoupilo 16 závodů. V JZD nadále zůstalo kromě jednoho středního rolníka pouze 17 domkařů.

Od roku 1954 byl novým předsedou družstva Švec František z č. p. 85 V témže roce došlo k vystěhování velkých odpůrců JZD Zachů (č. p. 5) a v roce 1955 jejich sousedů Sedláčků (č. p. 4). Pozemky se staly majetkem družstva a jejich statky byly přetvořeny v prozatímní družstevní budovy. Byl zde ustájen dobytek a na zahradě č. p. 4 byly chlívky s prasnicemi a malými selaty. Na půdách zmíněných usedlostí byly sýpky na obilí a ve sklepech brambory pro prasata. V obytných místnostech č. p. 4 byly uskladněny prášky a hnojiva, ve výměnku nafta a oleje.

Roku 1958 byl za předsedu JZD zvolen Voborný Josef z č. p. 44. Družstvo bylo v tomto roce také rozšířeno o 2 závody s výměrou 5,91 ha – celkově bylo tedy v JZD 50 rodin s výměrou 537,34 ha. Mimo zůstalo 25 závodů s výměrou 112,95 ha. Pracovní jednotka (PJ) byla vyplácena 15 Kčs, naturálie v hodnotě 4,74 Kčs (na PJ 1 kg žita, 0,5 kg ovsa, 0,5 kg pšenice, 2 kg brambor a 1 kg sena). V tomto roce byla také postavena váha (u č. p. 16), cesta ke kravínu (kolem č. p. 16), krov nad vyhořelým kravínem, přípravna, boudy pro 12 prasnic a vepřín pro 120 kusů. V tomto roce bylo také zahájeno odvodňování polí, pracovalo na něm 16 lidí.

V roce 1959 mělo JZD 101 členů s 552 ha. Materiál z rozebrané kůlny č. p. 4 posloužil pro výstavbu drůbežárny v kopečku za č. p. 14 a 15. V roce 1960 byla součástí JZD celá obec – 147 členů a 620 ha.

Od poloviny roku 1961 byl dočasně ve funkci předsedy družstva Bednář Jaroslav z č. p. 42, kterého v roce 1962 ve funkci nahradil Mejzlík Josef z č. p. 32. V roce 1961 byla postavena kůlna na zemědělské stroje s dílnami (naproti nové škole). Roku 1963 byla postavena porodna prasat („salaš“), druhá pro jalové prasnice. Mokřiny nad vepřínem byly proměněny v protipožární nádrž, která v létě, v době velkého sucha, zásobovala vodou hospodářské budovy JZD. V roce 1964 byl postaven teletník na 180 kusů telat. V roce 1965 byly vystavěny rybníky Obecník I. a Obecník II. V roce 1966 došlo ke zrušení chovu slepic. Roku 1965 JZD zakoupilo první kombajn SK-4 a v roce 1968 koupili druhý stejného typu. V tom samém roce byla dokončena výkrmna pro 300 kusů prasat, suška obilí s posklizňovou linkou. Ocelokůlna na slámu byla postavena v roce 1970 za starým kravínem. Ve stejném roce byl dostavěn i nový kravín. Roku 1972 byl zakoupen třetí kombajn typ E 512. JZD v tomto roce vlastnilo 10 traktorů, 20 vleček, 2 traktory pásáky, veškeré závěsné nářadí, 2 třídičky na brambory, drtič umělých hnojiv, který byl prvně v kolně č. p. 4, později v nové práškovně proti kůlni na stroje, která byla postavena v roce 1970. Silo u posklizňové linky bylo dostavěno v roce 1973.

Z roku 1975 je v obecní kronice záznam o tehdejších stavech chovaného zvířectva. V obci bylo 2273 kusů skotu (z toho 959 krav), 2273 kusů prasat (z toho 247 prasnic) a 11 199 kusů drůbeže. Na sklonku roku 1975 došlo ke sloučení JZD Budišov, Nárameč, Valdíkov, Kamenná, Hodov, Rohy a Studnice do jednoho družstva se střediskem v Budišově. Tento celek začal hospodařit od 1. 1. 1976, kdy také začala výstavba nového areálu JZD v Budišově u dílen „v Kopcích.“ Budovaly se nové administrativní budovy, posklizňové linky, bramborárny, rozšíření skladu, kolny na len, výkrmna mladého skotu, velkokapacitní výkrmna pro 800 kusů býků, stáje s výběhy pro jezdecké koně. V dílně v Budišově pracovalo 14 údržbářů (4 zajišťovali opravy v celé živočišné výrobě, 5 pracovalo v Náramči, 2 byli v dílně v Rozích, 5 pracovníků zajišťovalo chod po stránce elektrické). Fungovala zde také stavební skupina o 14 lidech + parta tesařů a stolařů. Lesní skupina měla celý rok v lese 2 muže s pilami, v zimě 4. Do Budišova byla přemístěna většina strojů i poslední 2 koně, kteří v Hodově ještě zbyli. Také bylo do společné pokladny převedeno 4 000 000 korun ze jmění družstva. Jak uvádí kronika: „Jiné vesnice si své jmění dávaly do prémií, doplatků a zas a znova, až do sloučeného zbylo málo, nebo mnohdy taky nic.“ 47 ZD Budišov hospodařilo na 3 286 ha půdy (z toho 2 848 ha ornice) a na 560 ha lesní půdy. Ze 711 členů družstva bylo 406 trvale pracujících.

Po sloučení okolních družstev se střediskem rozvoje stal Budišov. Od roku 1976 byly do dřívějších dílen v Hodově přeneseny stroje na zpracování dřevěného odpadu z Kardašové Řečice, z odpadu se vyráběla povřísla na vázání lnu. Stroje obsluhuje 10 lidí, s výrobou pomáhají i domácnosti, zejména důchodci. Tato výroba v obci příliš dlouho nevydržela.

V roce 1989 byl místo dílen, sklepů, silážních jam, šrotovny, sýpek a malého teletníků postaven velký teletník, také byl postaven velkokapacitní seník na záhumenicích domů č. 5 a č. 6.

Po roce 1992 někteří družstevníci z bývalého JZD přetransformovaného do ZD Budišov odešli. Někteří začali i soukromně hospodařit – např. Miroslav Sedláček z Hodova č. p. 4, ale ZD Budišov je stále výrazným zaměstnavatelem lidí z blízkého okolí Hodova. Skutečností dnešních dnů je fakt, že vinou špatné státní politiky pouhých dotací, avšak téměř nulové ochrany domácího zemědělství, je trh zaplaven cizími výrobky, zatímco domácí zemědělci upouštějí od tradičních plodin a chovů. Zdá se, že budoucnost ZD Budišov bude pevně spjata s existencí bioplynových stanic. Jedna byla již uvedena do provozu v Budišově, další výstavba je naplánovaná v Hodově za starým kravínem na místě starého plechového přístřešku na slámu. JZD Budišově v katastru obce Hodova v roce 2011 obhospoda­řovalo 528 ha orné půdy, 75 ha luk a 19 ha pastvin.

Jak již bylo řečeno výše, soukromě se v obci zemědělské činnosti věnuje už pouze Miroslav Sedláček z č. p. 4. Oproti minulosti, kdy se v obci chovalo kvůli mléku velké množství krav, dnes není v obci za tímto záměrem chovaná žádná. Tato činnost není bohužel rentabilní. Namísto toho se chová skot určený na maso.

Po roce 1976, kdy byl poslední pár hodovských družstevních koní poslán do Budišova, se chovu koní věnoval až Miroslav Sedláček v 90. letech, který od něj však později upustil. Od roku 2011 se na zahradě Pavla Klímy (č. p. 47) prohání nový pár černých koní.

Díky pracovnímu vytížení nemá většina obyvatel obce čas starat se o jakákoli hospodářská zvířata, ale stále se ještě ve spoustě čísel popisných udržuje chov drobného zvířectva (holubi, slepice, králíci atd.), ale i chov prasat. Obzvlášť v zimních měsících jsou stále časté zabijačky.

Obecně však musíme říci, že půda v okolí Hodova již neposkytuje obyvatelstvu obživu jako dříve a obec má stále víc pouze rezidentní charakter.

Kontakt

Obecní úřad Hodov
675 04 Hodov 54
úterý (letní čas) 19:00 – 20:00
úterý (zimní čas) 18:00 – 19:00
starosta 774 409 001
ou.hodov@horacko.cz
IČO 00376850
datová schránka tfwaxb4

Facebook Hodováci

Aktuálně

7.6.2020 15.00 MŠ Hodov slavnostní otevření Přírodní zahrady.

12.3.2020 Nouzový stav

Počasí v Hodově

Radar bouřky